Cheyletiella yasguri

Cheyletiella yasguri – Dravčík psí

Je parazitující roztoč z řádu Prostigmata, čeledi Cheyletiellidae (dravčíkovití) způsobující onemocnění zvané Cheyletiellosis neboli Dravčíkovitost.

Hostitel:

pes

Výskyt:

u zvířat nacházejících se ve špatných hygienických podmínkách

ve větší koncentraci zvířat – výstavy, burzy zvířat

v obchodech se zvířaty

u importovaných zvířat, pocházejících ze zamořeného chovu

Morfologie:

Cheyletiella má žlutobílé, řídce ochlupené tělo se 4mi páry končetin a s 1 – 3 hladkými štítky. Velmi dobře je vyvinuta hlavová část s tenkýma zatažitelnýma klepítkama. Jednotlivé druhy Cheyletiell se rozpoznávají podle smyslových orgánů uložených na horní straně prvního páru končetin. Cheyletiella yasguri (dravčík) má tento orgán srdčitého tvaru (viz obrázek v malém čtverečku). Velikost dravčíků se pohybuje od 0,2-0,6mm, podle vývojového stádia. Vajíčka dravčíků jsou jemně přichycena ke chlupům (na rozdíl od hnid vší, které jsou k chlupům přilepeny velmi pevně) a mají velikost 250 x 150 mikrometrů.

Vývoj:

Vývojový cyklus dravčíka probíhá na hostiteli, v našem případě na psovi. Dravčíci sají tkáňový mok z povrchu kůže. Dospělí jedinci se rychle pohybují a jelikož vypadají jako lupy, nazývají se pochodující lupy (z angl. orig. walking dandruff).

Larvy, nymfy a dospělci samčího pohlaví v prostředí mimo psa hynou do 48 hodin. Samičky však mohou v prostředí mimo hostitele přežívat až 10 dnů.

Patogeneze a klinické příznaky:

Onemocnění je značně nakažlivé. Dochází ke zvýšené tvorbě šupin na kůži, hlavně v oblasti hřbetu a krku. U štěňat (ve věku od 2 – 8 týdnů) jsou příznaky mnohem nápadnější, kdy dochází ke tvorbě šupin, oděrek, k místní ztrátě srsti, svědění, překrvení kůže. Někdy dochází k sekundárnímu mazotoku, čímž se zvýší tvorba šupin na kůži.

U dospělých zvířat nedochází k tak výrazným projevům napadení dravčíky, někdy dospělá zvířata nevykazují žádné klinické příznaky. I přesto, že tito nakažení psi nevykazují známky onemocnění, tak jsou přenašeči těchto parazitů.

Diagnostika:

Pomocí průhledné lepící pásky, kterou přilepíme na kůži po rozhrnutí srsti. Tuto pásku strhneme a dáme na podložní sklo a pozorujeme pod mikroskopem případné dravčíky.

Kožní seškrab (projasnění v 10% KOH nebo NaOH)

Vyčesáním šupin hustým kartáčem

Vyšetření vytržených chlupů, na kterých mohou být vajíčka

Terapie:

Prostředky proti roztočům, které se dají běžně sehnat u veterinárního lékaře. Například preparáty na bázi selenu a síry, pyrethroidy, karbaryl, amitraz, fipronil atd.

Léčba by se měla opakovat v týdenních intervalech a to celkem 3x. Fipronil lze však použít jednorázově. Ošetřujeme nejen zvířata (všechna zvířata v chovu), ale také prostředí ve kterém se pohybují.

V hromadných chovech i přes léčbu, dochází většinou k recidivám, z toho důvodu je

nejlepší prevencí udržování čistoty a hygienických opatření v malochovech a velkochovech psů a také kontrola srsti nově příchozích psů.

Zoonóza:

Postižený pes může nakazit také člověka pokud s ním žije v těsném kontaktu (20 – 40% majitelů psů se nakazí). Cheyletielly jsou schopné proniknout i přes několik vrstev oblečení.

Na kůži člověka v oblastech předloktí, trupu, zádi a stehen se nacházejí pupínky či různé puchýřky, krusty, které silně svědí. Někdy se napadení člověka dravčíky může projevit až několik měsíců po kontaktu s nakaženým psem. Dravčíci se na kůži člověka nedovedou množit, takže do 3 týdnů spontánně vymizí, pokud člověk nebyl opětovně nakažen dalšími dravčíky.

Zpracovala: Jana Faimanová 29.12.2001

Zdroje:

Klinická parazitologie psa a kočky, V. Svobodová, M. Svoboda, T.S. Print s.r.o., Brno 1995

Nemoci psa a kočky, 1.díl, M. Svoboda, D. F. Senior, J. Doubek, J. Klimeš a kol., Noviko a.s., Brno 2000

http://www.life.sci.qut.edu.au/LIFESCI/darben/protozoa.htm