Devitalizace - šance pro nás a naše psy?

Tuto stránku věnuji DYMIÁNOVI z Nedošínského háje alias Timovi, který se již své operace nedožil a 1.1.2001 opustil tento svět.

4. ledna 2001 náhle zemřel MUDr. Karel Fortýn, CSc., český chirurg, který vyvinul devitalizační techniku, již marně nabízel lékařské veřejnosti jako nový možný postup pro léčbu pevných zhoubných nádorů. Dr. Fortýn se již bohužel nedočká zaslouženého uznání své práce.

Devitalizace v podstatě spočívá v oddělení tkáně od cévního a žilného zásobení a její ponechání v organismu. Devitalizační zákroky jsou testovány od roku 1971 na různých částech zažívacího traktu, ledvin, plic a jater u 150 zdravých miniaturních prasat, 163 laboratorních potkanů a 4 králíků. U žádného z ošetřených zvířat nedošlo k celkové sepsi a v důsledku toho k jeho uhynutí. Během několika týdnů až měsíců docházelo postupně k odbourávání devitalizované tkáně, jehož výsledkem byl nakonec jen malý zbytek fibrotického vaziva.

Šťastnou shodou okolností se roku 1989 mezi miniaturními prasaty chovanými v ÚŽFG v Liběchově objevilo několik selat s kožními nádory - melanomy (melanoblastomy). Po aplikaci devitalizační techniky na jejich nádory a po úspěšném vyléčení byli tito jedinci použiti dále pro záměrné páření a podařilo se vyselektovat linii miniprasat označenou MeLiM (Melanoblastoma-bearing Liběchov Minipigs), u které je melanom založen dědičně a vyskytuje se u 57% zvířat. Melanomy vykazují mnoho podobností s lidským melanomem včetně tvorby orgánových metastáz a fatálního konce postižených jedinců. Od roku 1990 byla devitalizační technika prováděna na tomto živočišném modelu. Do současné doby bylo ošetřeno 79 miniprasat.

Po devitalizaci jednoho (libovolného) kožního nádoru serií částečně se překrývajících matracových stehů dochází kromě zániku tohoto nádoru i k postupnému vymizení všech neošetřených kožních nádorů i všech metastáz. Stejné efektu je dosahováno pokud je devitalizována mízní uzlina nebo část sleziny s metastázemi. Vědci se domnívají, že rozpadající se nádorové buňky aktivují buňky imunitního systému zodpovědné za buněčnou imunitu. Ty jsou pak schopné vyvolat specifickou odpověď vedoucí ke generalizovanému zániku všech nádorových buněk v organismu. Úspěšnost devitalizačního léčebného zásahu byla kolem 95%. Nebyly pozorovány remise (návrat) nádorů ani uhynutí ošetřených zvířat v důsledku devitalizační techniky.

Objevily se však výtky, že imunitní systém člověka a prasete je zásadně odlišný, prasečí melanom se liší od melanomu lidského a tutíž v humánní oblasti by devitalizační technika nemohla přinést odpovídající výsledky.

Hledal se další vhodný živočišný model s jiným typem nádoru. Tím se staly feny s karcinomem mléčné žlázy, který je vážným problémem a v pokročilém stavu je prakticky neléčitelný. Do současné doby bylo ošetřeno 19 fen s karcinomem mléčné žlázy. Účinnost zákroků byla nižší než u prasečích melanomů - 42%. V současné době u nás existují nejméně dvě soukromá veterinární zařízení - v Praze a v Ostravě - která ošetřila devitalizační technikou více než 70 fen s karcinomy mléčné žlázy s podstatně lepším efektem - úspěšnost 70-80%, což je dáno zřejmě časnější diagnózou nádorů.

Účinek devitalizační techniky u psů

Základní klinické ověření devitalizační techniky úspěšně provedl již sám MUDr. Fortýn u zhruba 20 pacientů s neoperovatelnými nádory.

Grantová agentura ČR v roce 1998-2000 podoporovala grantový projekt nazvaný "Hereditánrí kožní maligní melanom u miniaturních prasat - charakterizace a experimentární terapie" jehož řešitelským pracovištěm byl ÚŽFG v Liběchově a 4 spoluřešitelská pracoviště (2. ústav lékařské chemie a biochemie - 1. LF UK v Praze; Česká zemědělská univerzita v Praze, Ústav molekulární genetiky v Praze a CEA-INRA v Jouy-en-Josas, Francie). V současné době na nadějné výsledky tohoto projektu navazuje projekt, který byl podán do Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje AV ČR a prošel úspěšně veřejnou soutěží (bude probíhat v roce 2001 - 2004).

Devitalizační technika přináší převratnou myšlenku ponechání nádorové tkáně - po uzavření jejího tepenného a žilního krevního zásobení - v organismu, což je v zásadním rozporu s jedním z dogmat současné chirurgie. Podle něho jakákoliv tkáň zbavená krevního zásobení musí být z organismu odstraněna, jinak je zdrojem celkové sepse a následné smrti jedince. ÚŽFG v Liběchově koncem minulého roku dvakrát provedl ukázku tohoto postupu v experimentu s orgány pokusných zvířat s následnými revizemi pro několik vážných zájemců z řad lékařů a veterinářů.