Tygrovaní dlouhosrstí trpasličí a králičí jezvčíci

V anglicky psaných pojednáních o zbarvení jezevčíků se uvádí dvě části, ze kterých se zbarvení skládá. Je to barva a vzor. Protože je toto rozdělení velmi přehledné, budu se jej tedy držet i já. Mezi vzory, které se u jezevčíků vyskytují patří také tygrování.

Tygrování a merle

V němčině i češtině se tygrovaní jezevčíci také zkráceně označují jako tygři. Oproti tomu angličtina má pro toto zbarvení odlišné označení dapple (v překladu grošovaný, strakatý, skvrnitý). Takto se označují tygři i v Nizozemí. Bohužel mi není známo francouzské označení pro toto zbarvení. V Polsku se používá výrazu marmurkowe, ale i merle.

U většiny plemen, u kterých se vyskytuje tento typ zbarvení, se používá označení merle. Takto zbarvení psi se vyskytují např. u kolií a šeltií, border kolií, australský ovčáků, pyrenejských ovčáků nebo beauceronů. U dog se takto zbarvení psi označují jako harlekýn.

Něco málo z historie

Tygrovaní jezevčíci nejsou žádnou novinkou. Takto zbarvení jezevčíci se vyskytovali již za časů Napoleona. Již roku 1890 byl do první plemenné knihy v Německu zapsán krátkosrstý tygrovaný jezevčík, roku 1891 následoval první drsnosrstý tygrovaný jezevčík. Dlouhosrstý jezevčík tygrovaný byl zapsán mnohem později.

Je tedy vidět, že tygrování se u jezevčíků vyskytuje již po velmi dlouhou dobu.

Tygrovaní jezevčíci v Německu

Chovu tygrovaných jezevčíků se v Německu věnuje několik chovatelských stanic. Je to např. chovatelská stanice von Weinreich, vom Chiemgau, von der Tigerhöhle a pochopitelně musím uvést vom Schloss Ghersburg paní Hildegardy Krieger, jejíž VIKTOR della Canterana je otcem prvního dlouhosrstého trpasličího tygrovaného jezevčíka v České republice.

Tygrovaní jezevčíci v Polsku

V Polsku je chov tygrovaných jezevčíků velmi populární. Chovu tygrovaných jezevčíků se věnují např. tyto chovatelské stanice: Myślonów, Catonium, Elsanta, Multum in Parvo, Perla Jezior, z Gaju Karczów, z Leśnego Manezu, z Teklinova a pochopitelně z Konskiego Raju.

Tygrovaní jezevčíci v České republice

EDDY z Kublova

První tygrovaní dlouhosrstí trpasličí jezevčíci, kteří se v ČR narodili, odchovala chovatelská stanice z Kublova. Byli to dva psi Eddy a Esso. Esso odcestoval až do Ruska, Eddy se přestěhoval do Českých Budějovic k MVDr. Palkovičovi a jeho smečce drsnosrstých jezevčíků. Matkou těchto štěňat byla králičí CECILKA z Kublova, ve zbarvení černá s pálením. Otcem byl VIKTOR della Canterana, který výrazně ovlivnil chov tygrovaných jezevčíků v celé Evropě. Eddy z Kublova se stal v brzké době velmi slavným. Jeho fotografie, kterou vytvořil pan Šimeček se rozletěla do mnoha časopisů. Pokud máte doma knihu Jezevčík od Lenky Fairaislové, pak právě ono roztomilé štěně na obálce je Eddy. Roztomilé štěně vyrostlo v krásného psa, který dosáhl titulu Český šampion.

Eddy dodnes zanechal pouze jednoho tygrovaného potomka s průkazem původu. Je to fena JULIE z Kublova, která je králičí. Matkou Julie je DOROTKA z Kublova, sestra Cecilky. Fenka Julie byla předvedena na výstavě pouze jednou a byla vyloučena pro agresivitu. O chovnost pravděpodobně její majitelé usilovat nebudou.

Kromě toho Eddy zanechal dva tygrované potomky bez průkazu původu. Jde o potomky feny jménem Ejmy, která patří herečce Michaele Kuklové.

YPSY vom Zoll

Ypsy přibyla do chovatelské stanice Klamap Debra. Jejím otcem je DIAMANT vom Schloss Ghersburg, matkou BONNY vom Zoll. Ypsy již zanechala několik tygrovaných potomků, kteří se dále uplatňují v chovu. Jejím potomkem je fenka GIPSI Klamap Debra, která byla na výstavách hodnocena jako velmi dobrá, je králičí a již je uchovněná. Samčím tygrovaným potomkem je pak ERIK Klamap Debra, který byl hodnocen jako výborný, je trpasličí a také je již chovný.

ERIK Klamap Debra

Erik již sám zanechal několik tygrovaných potomků. Především je to tygrovaný a velmi úspěšných CHARM Klamap Debra.

Dalšími tygrovanými potomky Erika jsou IMAGE a INDA z Debry.

PATTY z Konskiego Raju

Patty přibyla do chovatelské stanice Gapro. Jejím otcem je DRAGON z Konskiego Raju, matkou BANDOLA z Konskiego Raju. I výstavně úspěšná Patty je již chovná.

XENIA vom Zoll

Je dalším importovaným potomkem DIAMANTA vom Schloss Ghersburg. Její matkou je červeně zbarvená FUSSEL vom Zoll. Xenia je první tygr v červeném zbarvení v České republice. I Xenia již zanechal tygrovaného potomka. Je to fenka DORIS Gapro ve zbarvení červená s hnědým pigmentem tygrovaná. Otcem Doris je ORRY z Debry.

MELANZ z Gaju Karczów

Melanź doplnil smečku jezevčíků ze Štěkotu. Otcem Melanźe je MISTER TIGR z Końskiego Raju, matkou TOSCA z Kujawiaski.

Dědičnost tygrování

Krátce bych si dovolila zmínit se o dědičnosti tygrování. Nebudu zde mluvit o alelách, genech apod., ale podívám se na tuto problematiku z čistě praktického hlediska.

Pokud chcete odchovat ve své chovatelské stanici tygrovaná štěňata, jsou dvě možnosti. Buď vlastníte tygrovanou fenu nebo vlastníte fenu bez tygrování.

V prvním případě je vaše situace velmi jednoduchá. Stačí vybrat si jakéhokoli netygrovaného psa. Polovina štěňat z tohoto spojení může být tygrovaná. Píši může, protože nemusí. Také se může stát, že se vám narodí všechna štěňata tygrovaná nebo naopak všechna bez tygrování. Toto už spadá pod kompetence paní Štěstěny.

V druhém případě máte situaci poněkud obtížnější. Váš výběr krycího psa se musí zúžit pouze na psy, kteří jsou tygrovaní. Z tohoto spojení je opět 50% pravděpodobnost narození tygrovaných štěňat.

Double dapple

Toto označení, tedy double dapple (v češtině dvojitý tygr, dvojitě grošovaný) používám mnohem raději než označení bílý tygr (z německého weisstiger). Nicméně obě tyto označení vystihují skutečnost, ale každé z jiného úhlu pohledu.

Označení dvojitý tygr poměrně přesně vystihuje genetickou podstatu tohoto zbarvení. Jde o jedince, který vznikne spojením dvou tygrovaných jezevčíků.

Označení bílý tygr oproti tomu vystihuje vzhled takovéhoto psa.

Jak vypadá double dapple

Takto zbarvený jezevčík má obvykle velké bílé skvrny na svém těle. Mimo ně má jezevčík stejné zbarvení jako jezevčík tygrovaný (viz později). Double dapple má obvykle obě oči modré, ale může mít i tmavé oči nebo jejich část. Bílé skvrny se obvykle vyskytují jako pás okolo krku, lysina na hlavě, bílé tlapky, bílá špička ocasu a další skvrny na boku těla.

Double dapple a etika chovu

Zbarvení double dapple s sebou nese velké nebezpečí výskytu různých více či méně nebezpečných vad. Mezi ně patří např. částečná nebo úplná hluchota, zmenšená velikost oka, chybějící oko, sterilita. Často se vyskytují i různé letální vady, to znamená vady v jejichž důsledku štěňata hynou a to často již několik dní po narození.

V různých zemích je pohled na chov double dapplů různý. V Německu by se odchov takovéhoto štěněte neslučoval s chovatelskou etikou. Také se v Německu takto zbarvená štěňat neodchovávají. Naproti tomu v Polsku, Nizozemí a především USA se double dapplové vyskytují. I u nás se nedávno narodilo takto zbarvené štěně, které však uhynulo.

V tomto smyslu bych zde citovala Chovatelský a zápisní řád ČMKU: "Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba především respektující zásady genetického zdraví jedince i populace (chov nesmí být na úkor zdraví)." Nicméně nikde není jasně řečeno, že je zakázán chov dvojitě tygrovaných jezevčíků, přestože ten tomuto ustanovení na první pohled odporuje.

Proč se odchovávají dvojitě tygrovaní jezevčíci?

Přestože přežitelnost dvojitě tygrovaných štěňat je poměrně malá, mnoho chovatelů se pokouší o jejich odchov. Pokud se takovéto štěně skutečně podaří vypiplat, obvykle neopouští svou chovatelskou stanici. Takové štěně se prostě neprodává. Proč se ale chovatelé stále snaží o jejich odchov?

Odpověď je nasnadě. Pokud dvojitě tygrovaného jezevčíka páříte s jezevčíkem bez tygrování, vždy se narodí všechna štěňata tygrovaná.

Zde bych uvedla část překladu amerického textu o zbarvení jezevčíků:

Pokud se tedy rozhodnete, že chcete dvojitě tygrované štěně, připravte se na možné problémy, které nemohou být diagnostikovány v mladém věku. Pokud chcete chovat na dvojitě tygrovaném jezevčíkovi, dohlížejte na to, aby slepý nebo hluchý dvojitě tygrovaný jezevčík byl spojován s jezevčíkem bez tygrování. Letální geny poté nejsou předávány potomkům, přestože většina ze štěňat bude tygrovaná.

Jak vidíte, i takto je možné chovat psy. Pro ujasnění bych pouze dodala, že při spojení double dappla a jezevčíka bez tygrování se narodí všechna štěňata tygrovaná a nikoliv většina, jak je uvedeno v úryvku. Dále bych uvedla, že není pravda, že letální geny nejsou potomkům předávány. Samozřejmě, že jim předávány jsou, ale u tygrovaného jezevčíka se většinou neprojeví. Nicméně letální geny jsou u tygrovaných jezevčíků předávány z generace na generaci a pravděpodobně jsou vázány právě na alelu, která zapříčiňuje vznik tygrování.

Tímto vás nechci odrazovat od chovu tygrovaných jezevčíků. Pouze chci upozornit na tuto skutečnost, aby si toho byli majitelé tygrovaných jezevčíků vědomi a nepouštěli se do neetických experimentů.

Vzhled tygrovaných jezevčíků

Tygrování tvoří tzv. vzor. Může se vyskytovat u jakkoliv zbarveného jezevčíka. U nás se tygrování vyskytlo u jezevčíků černých s pálením a červených. Nedávno se narodilo první štěně ve zbarvení hnědá s pálením, tygrovaná.

Černá s pálením, tygrovaná - Jezevčík má ve své základní barvě skvrny stříbřité barvy, proto se někdy toto zbarvení nazývá jako stříbrný tygr. Tygrování je obvykle dobře viditelné a velmi líbivé. Velikost tygrovaných ploch a výraznost tygrování je velmi variabilní. Vyskytují se i psi, kteří jsou podle genotypu tygrovaní, ale nemají téměř žádné tygrované skvrny. Poměr tygrovaných ploch ku normálně zbarveným plochám by měl být 1 : 1. Z tohoto hlediska je chov tygrovaných jezevčíků velmi obtížný. Situace je ještě komplikovanější, neboť během života se tygrované plochy zmenšují a některé skvrny se i ztrácejí.

Hnědá s pálením, tygrovaná - Jezevčík má ve své základní barvě světlejší hnědé skvrny. Pokud je jezevčík tmavě hnědě zbarvený, pak i zde je tygrování pěkně výrazné. U jezevčíků s pálením se tygrování na pálení neprojevuje.

Červená, tygrovaná - U těchto jezevčíků i odborník velmi obtížně rozezná, zda jde o tygrovaného jedince. Tygrování se projevuje jako světlejší skvrny v srsti. Tyto skvrny se s věkem ztrácejí. S úplnou jistotou lze odhalit pouze psa, který má modré oko nebo jeho část.